Groningen a velmi spontánní výlet na Fraeylemaborg aneb od teď cestuji jen s kabelkou!
Umím se velmi krásně rozmazlovat, a jeden takový den přišel právě dnes - dala jsem si rozkazem volno a chvíli osamotě. Už mi to pěkně chybělo. S čistým svědomím z odevzdané seminárky jsem ráno v 7 nasedala do taxíku. Ano, do taxíku. Je totiž neděle a první metro, bus, nebo tramvaj jede nejdříve v 8 (!!!) a sice bych se mohla v 6:30 ráno proběhnout ty 4 km na nádraží, ale jak jsem řekla, dnes se rozmazluju, takže žádné spocené sprinty na vlak!
Ani to nebylo tak snadné, jak to na první pohled vypadalo. Lístek se totiž musí koupit v obchůdku, kde brali moji museum kartu. Jupí! Pak jsem dostala anglický letáček a byla strašně vděčná za svou rychlost. V celém zámku jsem byla úplně sama a procházela to nazdařbůh. Nikde žádné šipky, ani lana, ani cedulky, co člověk může a nesmí. Připadala jsem si trošku jako zpátky v čase. Výhledy do zahrady jen dokreslovalo sluníčko, které i přes hrozby deště občas vykouklo a meterology zase vyšplouchlo, že mu nemají kecat do řemesla.
Původ zámku sahá do středověku, kdy byl obrannou peností ale v 16. století začala být obranná funkce zbytečná. Velké přestavby přišly během následujících dvou století, kdy byly postaveny boční křídla a rozlehlý park je pak romantické století 19. Kolem zámku je vodní příkop, což by byla větší paráda, kdyby nebyl celý zelený:D ale zase je to ze života...
Za 30 min jsem v klidu prošla všecky pokojíky a šla si už mžourající hlady dát do místní restaurace oběd. Nizozemci obědvají obvykle chleba nebo housky, tak jsem měla mini kalíšek místní hořčicové polévky, dva tousty, volské oko, plátek sýra, plátek šunky, trochu zeleniny a jejich milovanou kroketu. To tady jedí všichni a pořád. Já ji měla poprvé a nemám nejmenší tušení, co je jejím obsahem:D. Snad maso? Nebo zelenina? No má to konzistenci bramborové kaše, ale barvu kuřecího...
I cesta zpět chystala nějaké překvapení, a tím byl tichý vagón. Nesmělo se tam ani šeptat! Pro mě to nebyl problém, ale jednu dvojici, která si opravdu naprosto potichoučku šeptala, přišla průvodčí upozornit, že "sssssst..." Ikonka facebooku a twitteru jen ukazuje, jak jsou tady místní dráhy moderní:) Zcela spokojená jsem ještě dojela za kamarádkami na sklenici vína a nemohla se zbavit pocitu, že dojem flákacího erasmus pobytu je zcela mylný...vždyť člověk musí zažít a vidět tolik báječných věcí!:)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
Koukám poslední dobou samé povedené výlety... a ty fotky z venkova jsou úplně osvěžující. A s kabelkou se ti aspoň pojede dobře zpátky domů, jen tak na lehko ;)
když pohlédnu na zásoby knih, tak se nemůžu dočkat:D myslím, že bych měla jet zpátky spíše na velbloudu nebo ještě lépe v náklaďáku... a to klidně s kabelkou:)
A kde je nějaká fotka Lenky a její kabelky?? chci vidět, jak si za dámu, mohla bych se jednou inspirovat! :)
a ta synagoga po Schindlerově seznamu musela být silný zážitek..
Sestra dostává zlatého bludišťáka za kabelku a ty za tenhle post - skvěle se u toho prokrastinuje před maturou, Leni! :)))
Budu Bari držet moc palce při maturitě! :) a úplně Tě obdivuju, jak to v tom Rakousku zvládáš!!! viel Glück!!!
Okomentovat