Koninginnedag

       Konec dubna je v Nizozemí zasvěcen oslavě královny a Koninginnedag je tady opravdu pojem. Poprvé byl svátek slaven 31. srpna 1885 jako Prinsessedag /den princezny/ během pátých narozenin princezny Wilhelminy a po jejím nástupu na trůn se z princezny stala královna... Když nastoupila její dcera Juliána, bylo datum přesunuto na 30. duben, kdy byly zase její narozeniny, no a u její dcery Beatrix to tak zůstalo, protože aktuální - 74-letá - královna  má narozeniny ve zcela nevhodnou dobu, 31. ledna. Komu by se ale chtělo slavit, když je venku hnusně, zima a sněží? Ostatně to není nic neobvyklého, britská královna má narozeniny pro změnu 21. dubna, ale i to jim připadne na deštivý Londýn moc brzy a slaví se až v červnu.

     Všechno ovšem v Nizozemí propuká již noc předtím - Queen´s night - je tady synonymem oslav, velkých párty a hlavně oranžové! Oranžová je barva královské rodiny a chvíli mi trvalo myšlenkové spojení královského rodu Oranje-Nassau s touto barvou. Prvním průkopníkem této dynastie v Nizozemí byl Vilém Oranžský, ale dnes to není jen barva královská, ale celého Nizozemí. 

     Hodně mých známých jelo do Haagu nebo do Amsterdamu, kde jsou tradičně největší akce a párty, jak přes noc, tak následující den. Mně v neděli přijela ségra Ivča a po vyslechnutí hororových historek, kde se kdy kdo v Amsterdamu na Queen´s day zabil, jsme se rozhodly pro párty v Rotterdamu.  Správná dámská partička dorazila do místního klubu Cafe Beurs v trapných sedm večer, kdy bylo ještě zcela mrtvo... Tančit a zpívat tradiční holandské písně, jejichž slova nám byly záhadou, jsme začaly kolem desáté, ale stálo to za to! Samozřejmě nechyběla ani nizozemská hymna, jen mám takový pocit, že v té hospodě do ní přidali trochu více rytmu:) 

Oranžové boa bylo výbornou výbavou a ani klub, ani nově příchozí se nikterak nedali zahanbit - mně osobně se nejvíce líbila skupinka mladíků, kteří měli všichni oranžové kšandy B).

 Královnu Beatrix jsme slavily asi do půlnoci, ale pak začalo být v klubu opravdu hodně těsno, vyhazovač byl velmi nerudný a obecně atmosféra doslova houstla. Tak tak jsme stihly poslední metro a spokojeně a lehce společensky unavené jsme padly do postele.

      V pondělí nás čekal tradiční den královny. Rozhodly jsme se zjistit, jak to v centru vypadá, zamířily na oběd a kouknout po ulicích. Přípravy místních byly různé, ale málokdo se nenechal oranžovým šílenstvím alespoň trochu strhnout. Každý ovšem vzal přípravu po svém. Oranžová trička, kloboučky, kalhoty, vlasy... no vše co si člověk jen může představit, tak jistě někdo na sobě měl:) V Amsterdamu, to sice byla asi větší akce, ale my rozhodně nelitujeme. 

        Jednou ze zvláštností tohoto dne je také "vrijmarkt", neboli správný dobrý blešák. Kdokoli si tento den může rozbalit stánek na ulici s miliónem hloupostí a prodávat, co už nepotřebuje. (viděla jsem teda věci, které snad nemůže potřebovat vůbec nikdo), ale je to veselé, jen tak se procházet mezi stovkami ministánečků, a koukat, jaké haraburdí, kdo vytahal na světlo světa. Sběratelé starožitností musí být úplně v sedmém nebi. 

      Královna má tradici, že vždy navštíví na svůj den některé město, kde se tradičně věnuje dětem a nějaké té charitě. Letos to byly dvě města Rhenen a Veenendaal a v Rotterdamu byla přesně před 20 lety! To jsem ještě tahala kačera... Ještě, že je oranžová má oblíbená barva a goretexka mi s náladou davu ladila krásně...Představila jsem si, jak by teda asi vypadaly veřejné oslavy narozenin třeba Václava Klause u nás, či obecně den pana prezidenta. Snad jen můžeme Nizozemí trošku závidět... Tedy lang leve de koningin!