header-photo

Mája má letenku, Lenka má sušenku. Ó my se máme!

              Dny v Rotterdamu letí jako voda v místních grachtech a aby ne - další velevítaná navštěva dorazila ve čtvrtek odpoledne! A to až z dalekých Kanárů. Otázka je, je-li Mája vlastně návštěva či spíše terapie a uklidnění hektických dní. I když spolu mluvíme dosti pravidelně, jsme jako ty dvě ženské z vtipu: "Dvě ženy jsou ve vězení a sdílí spolu 20 let jednu celu. Na svobodu je pouští ve stejný den a před branami věznice říká jedna druhé "Hele stav se zítra na kafe, abychom to mohly doprobrat." "
Výlety si nechám na samostatný článek, ale jak se tady spolu máme, když nevýletujem? 
      Parádně! Od kamarádky jsem půjčila kolo, takže Rotterdam můžeme sledovat ze sedla našich cyklo-koní. Mája je lezkyně zkušenostmi nabitá a se seriózními abstinenčními příznaky, neleze-li nějakou signifikantní dobu. Hurá konečně důvod využít mé horolezecké vybavení, které jsem sem táhla! (do jejího příjezdu zbytečně neb mě nikdo nechtěl jistit... Erasmáci jsou sportovní nadšenci spíše pasivní) Rozhodly jsme se probádat krásy Monte Cervina. Podle mapy bylo tohle lezecké centrum asi 12 km vzdálené a obrovská umělá hora se dá slézat zvenku i zevnitř :) (trocha lezeckého slangu: je to fakt dobrá překližka). Menší tréning bylo už jen stěnu najít a v protivětru k ní bezpečně dojet. Úkol to nebyl zcela snadný, ale povedlo se nám to v odpoledních hodinách. Na lezení jsme se naladily už odpoledne na místním trhu v Blaaku, kde jsme nakoupily tuny ovoce, sýrů i oříšků.

             Dojezd k Monte Cervinu jsme oslavily chocomelem - místním kakaem, které nám mělo dodat sílu na výkony blízké. A taky že jo! Lezlo se parádně jen Holanďani ukázali zač je toho Nizozemí. Čekaly jsme, až se nám uvolní jedna cesta, ale pán to očividně nepochopil a ještě nám řekl, že není moc bezpečné, abychom lezly, když těd leze on. Skutečnost, že již 15 minut čekáme, mu očividně nepřišla důkežitá a už se nám tam holomek (asi 60letý) vecpal. No děkujem pěkně, počkáme tedy ještě chvíli. Dalši šanci zhatit naše plány jsme mu nedaly a svých 11 eur za vstup jsme si hodlaly pořádně užít. Co si budem nalhávat, ja byla po dlouhé odmlce úplně tragická, ale Mája mě vyhecovala k nesmírným výkonům! (tedy pro mě to byly výkony pro normální lezce rozcvička...) ale dala jsem si svůj první převis a užila jsem si to velmi:)
Cesta do města vedla opět skrz krásnou Rotterdamskou krajinku - vůně domova a hnoje nám zvedla náladu hnedka:) Do centra jsme se jely trochu najíst do mého oblíbeného La Place - čerstvé housky, salátek a jako zákuseček jahůdkový dortík. Je třeba to zase brzy vyběhat, ale stojí to za to!:) 

1 komentářů:

keckamarketka řekl(a)...

Lezla jak vevrka, tadleta! :)
a dobře Ty, s horolezeckou hantýrkou :D více viz:

http://www.youtube.com/watch?v=B2xcvEJC37k

Okomentovat