Soul - město, které má duši...

...a moc mu to sluší!  Byl by hřích toto krásné město nepoznat, a tak když to jde, pořádám malé objevné výpravy, popřípadě se účastním nějakých oficiálnějších, aby mi v tomto 600 let starém "zázraku na Hanu", jak Soul jeho obyvatelé rádi nazývají, něco neuniklo! Jelikož má celé město počet obyvatel srovnatelných s Českou republikou, není to vskutku na jeden den... 

Zatím probádané je následující:

Gyeongbokgung, "palác velmi požehnán nebem" ve své historii úplně blažený nebyl. V roce 1592 byl vypálen a po 300 let byl jen ruinami. V 19. století jej naštěstí vybudovali znova a dnešní návštěvníci se kochají tímto největším Soulským palácem v bezprostřední blízkosti "Blue House", sídla prezidentky. Měla jsem štěstí, že jsem stihla i střídání stráží, což je teda jiné kafe než před Buckinghamem:) Dalším navštíveným palácem byl Deoksugung, také tam se mi povedlo chytit střídání stráží! Ale má videa na foťak jsou nic moc a pro představu můžete mrknout třeba tady. Jakmile se člověk nabaží novinek v paláci prvním, další ho už okouzlují spíše netradičními prvky nebo příjemnými zákoutími. V tomto jednoznačně vede poslední z trojice (hlavních paláců je tady 5)  mnou zatím navštívených paláců Changgyeonggung.

V dáli jsou vidět mrakodrapy nové části Soulu

Průvodce říká, pokud jen jeden palác, tak tento! Je asi pět minut od mé školy, tak jsem se docela těšila. Postaven byl po jako druhý Soulský palác, ale po zničení  Gyeongbokgungu převzal roli hlavního až do 19. století. Nejkrásnější ovšem na tomto paláci jsou obrovské zahrady plné stromů, jezer, laviček a klidných zákoutí. Tak za měsíc bude snad vše ještě zelenější a krásně se tam budou číst knihy. I vstupné je moc milé:) 1000 - 3000 wonů tedy 17-51 kč.

Namsangol Hanok Village - tato tradiční vesnice v údolí Namsan, je vlastně takovým mini skanzenem s typickými domy " hanok". Vstupné je nulové a člověk se může podívat na domečky, dílny ale také si zahrát jednu z místních ukázek tradičních her - velmi populární tady zřejmě byla káča. Tu si zkoušeli znova a znova malí i velcí. Další z atrakcí bylo také koulení kola, které si zkoušeli snad víc dospělí než děti -  v Soulu se prostě zabaví každý. 

Podobný zážitek nabízí také  National Folk Museum. I tento místní Rožnov nabízí hanok domečky, ale jako bonus přidává pohřební sochy, vlak nebo obchody ze 70. let 20. století. Velké plus je také reálné muzeum s expozicí, které ve zkratce mapuje korejskou historii od prvních pazourků, přes říši Silla a Choson a Korejskou  válku až po současnost. Obrovským plusem je, že vstupné je zdarma a člověk má vskutku pocit, že je to děláno pro něj. Jako by Korejci vítali turisty s otevřenou náručí a zavřenou kapsou. A to je více než sympatické po kůži odírajících vstupných v Římě nebo Turecku...

zelený ostrov:)

Zatím ale nejkrásnější koutek přírody, ticha, klidu a také historie jsem našla v jedné z mnoha korejských památek UNESCO. Královských hrobkách Seolleung.  Uprostřed městské zástavby hory, stromy a prošlapané cestičky a také tři královské hrobky. Krále Seongjonga, jeho třetí manželky Jeonghyeon   a jeho syna, krále Jungjonga. Zatím jsem tady více než nadšená:) 

Samozřejmě už byly také okouknuty nákupní čtvrtě, moderní Gangnam (ano odtud je Gangnam style...a pro informaci, zpěvák Psy tady dělá reklamu snad úplně ale úplně na všechno... a tuhle píseň znají i v Severní Koreji) a zejména další  místní dobroty v hospůdkách i kavárnách. Kavárny jsou tady vůbec dost specifickým fenoménem. Nejen, že je tady Hello Kitty caffé - kde je i na cappuccinu obrázek hello kitty stejně tak v jejím tvaru je vafle (s návštěvou čekám na svou drahou a růžovou milující sestřičku) ale úplný mazec jsou potom cat a dog caffé! Člověk zaplatí malé vstupné a může se pak mazlinkat s kočičkama nebo pejskama... Navštívím snad brzy:) Co ovšem již bylo vyzkoušeno je Noraebang. Místní karaoke bary, které jsou roztroušené po celém Soulu. Co je na nich úžasného? Jsou to karaoke pokojíčky! Člověk tak zpívá jen pro sebe a nejbližší a je to nesmírně vtipné. Ať tady člověk zahne na jakoukoli ulici, čeká ho něco báječného... a o dalších dobrodružstvích budu zase informovat:)