Amsterdam - tentokrát s Pájou, Kájou, Rembrandtem a Annou Frankovou

       Příští víkend strávíme všichni zavaleni učebnicemi - konec prvního bloku a zkoušky se neúprosně blíží, i když tomu nějak nechci uvěřit:) Nejvyšší čas proto znovu někam vyrazit, než se začneme jen učit. Minule jsme Amsterdam jen tak proletěli, takže bojový plán byl jednoduchý - stihnout vše, co jsme minule neviděli (a jelikož jsme minule viděli jen lepé děvy a pivovar Heineken, bylo opravdu co dohánět.)

Práce jako na kostele

      S Pájou a Kájou jsme se na začátku rozdělili. Oni vyrazili do muzea diamantů (po zkušenostech z Antwerp jsem si říkala, že nemusím být všude) a já do centra - hlavně do Niuewe Kerk a Oude Kerk - nový a starý kostel. Tak ten nový byl docela zklamání, protože vstupné do kostela 14 euro a s muzeum kartou 4,5 mi příjde jako zvrácenost. Oude Kerk byl mnohem lepší a vstupné na muzeum kartu zdarma. 

Rijksmuseum

Tento kostelík má základy někdy ve 13. století, ale není příliš vyzdobený. V 16. století zničili protestanti katolické obrazy a plastiky, ale zlacený strop zůstal. Dneska tam všecko opravují, takže dělníci přenášejí pytle s pískem a občas do něčeho praští - no atmosféra jedinečná. V tomto kostele žádal také Rembrandt o povolení k svatbě se Saskii  (svatba proběhla ve Frísku) a Saskie je zde pohřbená. Pro mě je teda taky zážitek, že poloha kostela je přímo v srdci čtvrti červených lampiček:) Takže kromě klidu v okruhu 4 metrů kolem kostela jsou po pár krocích sexshopy, coffeeshopy a neony bijící do očí. Amsterdam:)

     S Pájou jsme se hrozně těšily do Rijksmusea, které bylo otevřeno na konci 19. století i přes ostrou kritiku protestantů proti neogotickému pojetí budovy. Uvnitř se skrývají poklady holanských mistrů zlatého století. Asi největší pecka je Rembrandtova Noční hlídka a Vermeerova mlékařka. Kája teda naše nadšení úplně nesdílel, ale my byly v sedmém nebi:) Další plán bylo muzeum Van Gogha, ale tam mě na mojí muzeum kartu nepustili - poprvé za celou dobu v Holandsku po mě chtěli ID a jelikož je kartička na kamarádku, spokojila jsem se s prohlídkou okolí a kocháním hezkým počasím.

Dům, kde se schovávaly rodiny
Otto Franka a Hermanna Van Pelse

     Pája vyšla celá nadšená a nám nezbývalo moc času na poslední cíl: dům Anny Frankové! Svištěli jsme si to na kolech jako o závod a dorazili jsme akorát 45 minut před zavírací dobou. Výstava byla perfektní a v Annině dětském pokoji nás mrazilo všechny... Pájina sluníčková, či slunečnicová, nálada byla ta tam a s padajícím večerem jsme na kole měli všichni lehce promrzlé výrazy. Bylo třeba zvednout náladu mužstva a to nejlépe v Red Light District. Kája tam předtím nikdy nebyl, tak jsme ho nemohly připravit o zážitek se slečnama:) Všude to opravdu žilo - čtvrtek je holandský pařící den. Ve čtvrtek jdou všichni do hospody, v pátek to v práci nějak přežijí a pak jdou zase:) Mnoho okének bylo zatažených, takže je vidět, že se slečny opravdu nenudí. Jiný kraj, jiný mrav:)  Zakončili jsme to kouskem pizzy a kebabem v červené čtvrti, protože studentský život, to je prostě slast:)