Čas letí jak splašený a já nestíhám koukat. Vždyť už mám po zkouškách! Nejvyšší čas zase informovat, co se děje nového a co jsem tady stihla :-)
1) Trick Eye Museum
Se spolubydlou jsme si vyrazily na místní pecku, muzeum které vám ošálí zrak. Je plné obrazů, do kterých se ve vhodné pozici a po vyčkání fronty, doslova dostanete. Byly jsme nadšené! Pobíhaly jsme po muzeu, netrpělivě čekaly než se třeba 6ti členná skupina Korejek vyfotí nejprve každá sama, pak ve dvojících, pak ve trojicích, pak všechny, pak přefotí, ty které se jim nelíbí... no trpělivosti to chtělo opravdu pořádnou dávku, ale odcházely jsme zcela spokojené a s plnýma kartama úlovků. Abychom si ještě den zpříjemnily, na večeři jsme se zastavili u řeky Han a na velkých kamenech si udělaly piknik uprostřed moře Korejců s rodinkami. Just another lazy Saturday...
2) Oslavila jsem narozeniny
Kousek od kolejí máme takovou říčku, kolem které běhám a chodím do školy. Když jsem měla v neděli narozeniny, rozhodli jsme po večeři, že si koupíme pivo a sedneme -opět na kameny! jupí! - právě tam. Bohužel po první lahvi soju, přišel pocit: je mi 26 a jsem tady nejstarší! a šla jsme pro další lahev Soju, což nebylo nejmoudřejší:-) Nicméně zjistila jsem, že Sebastianovi je 27, dostala jsem krásné dárky a nikterak se neznemožnila (jen jsem vysypala třešně), takže to byl večer více než podařený. Narozeninový dort jsem jedla hůlkama a připadala jsem si asijštější než Korejka. Hlavně jsme si všichni uvědomili, že to máme opravdu už jen za pár a hned po zkouškách je nás většina hnedle v trapu. Je to takový zvláštní pocit, na kterém jsme se tady shodli. Nicméně jak podotkl právě Sebastian, krása celého téměř prázdninového semestru je právě v jeho v jeho konečnosti ( v češtině to zní nějak divně:D no prostě je temporary).
3) Přijely Pája s Martinou
Pája, která se mnou strávila semestr v Rotterdamu, spolu s Marťou, která ji navštívila taky tam. I přes prvotní nejistotu z mladého Kima a po strastech s domlouváním letenek a ubytování, opravdu přistály holky v Soulu! Strávily tady neskutečně rychle uběhnuvši (je to správný přechodník?:-) týden. Pár dní v Soulu, pár dní na Jeju, zase Soul a bylo hotovo k naší velké nelibosti. Vybavila jsem holky mapou a informacema a užila si to s nimi parádně. Jelikož přijely přesně na mé narozeniny, první den jsme prakticky jen oslavovaly a hýčkaly se! Zkusily jsme společně Bingsu - místní dezert, který jsem si schovávala na speciální příležitost. Je to velká mísa ledových vloček (čistých nebo ochucených), sladkými fazolemi ( ano, i to tady máme!) a kopečkem zmrzliny a my si vybraly příchuť녹자 = zeleného čaje a bylo to zvláštní ale výborné! Také jsem holkám představila Soju a shodly jsme se, že by slovník rozhodně měl být obohacen o nové slovo: to be sojued neboli osojuvat se:-)
4) Konečně jsem navštívila ovčí kavárnu!
Nejsmutnější a zároveň radostnou zprávou je, že mám úspěšně po zkouškách. Dva final papery a dvě zkoušky sice nebyly úplně sranda, ale zvládla jsem to (zejména na korejštinu jsem hrdá!) a tak přišla fáze loučení, závěrečných fotek a všeho "posledního". Poslední hodina, poslední jídlo v menze, poslední fotky spolužáků.
 |
| Děkuju moc za vše, co mi přišlo. Po sbalení mi můj pokoj připadá jako nahý...:-) |
0 komentářů:
Okomentovat