Všecko nejlepší Buddho!

Posledních pár dní mohl člověk pozorovat velmi příjemné změny. Ulice se začaly plnit pestrobarevnými lampióny, před školou se stavělo obrovské pódium a vzduch se naplnil sváteční atmosférou. Slavíme totiž narození Buddhy! V Jižní Koreji patří mahajánová větev budhismu spolu s křesťanstvím ke dvěma nejpočetnějším náboženstvím, proto si to tady nikdo nechtěl nechat ujít.

        Oslavy začínají již dlouho před magickým dnem, který ovšem nemá pevné datum. Narození připadne na osmý den čtvrtého měsíce čínského lunárního kalendáře. Tento rok je to 17. května ten příští května šestého. Nejprve se změny začaly dít ve škole. Na náměstíčku před školou se postavilo obrovské mega pódium, rozvěsily se lampióny a čekal nás školní festival - něco jako náš Majáles. Škoda jen, že bylo hnusně. 

Vystoupily hvězdy kpopu, které sice neznám, ale davy šílely nadšením, nějací tanečníci, další zpěv... program burácel celé dny i noci až do polomrtvého opileckého rána, které jsem bohužel studiem propásla. Taky tomu sama nevěřím!:-) 

       Nenechala jsem si ovšem - jak jinak - ujít food festival v rámci toho školního. Ochutnávaly se jak korejské pokrmy, tak speciality z Německa, Brazílie, Mexika a Japonska. Někteří mí spolužáci participovali, proto jsem se dozvěděla, že mexickou pizzu  Mexičan Caesar nikdy neviděl, Rakušan Sebastian lamentoval, že na jeho Curry Wurst nikdo nestojí frontu, protože všichni Korejci chtějí hranolky, prezentované také jako typishe Deutche a jediní Brazilci uhájili své chutě, opékající maso na rožni. Prý na tom není co zkazit. Ještě, že Japonsko mělo rýžové koláčky se slaninou a Korea zase tradiční sladkou palačinku, plněnou hnědým cukrem. Všechno baštíme hůlkami a už nám to přijde jen trochu divné.

      Nejvíce se ale těšíme na sobotu 11. května. Bude lampiónový průvod! Symbolem jsou zejména lampióny ve tvaru lotosového květu, ale v centru Soulu jich ten den projde více jak 100 000 nejrůznějších tvarů, barev i velikostí. 

Lampión představuje v budhismu moudrost. Moudrost která přináší světlo na zem. Průvod procházel večer po hlavní třídě Soulu skoro dvě hodiny a pro samé davy jsme se museli velmi mačkat, abychom nic nepropásli. Po průvodu se lampióny a oslavující přesunuli spolu s námi do blízkého buddhistického chrámu, který byl prakticky lampiónovým rájem. Tančilo se, zpívalo, klanělo, lampióny zapalovalo... člověk si připadal jako v pohádce.  Zvykem je také, že se rozdává čaj a někde i jídlo zdarma, my jsme se ale později přesunuli důstojně oslavit Buddhovo narození na jedno pivo. Když jsem šla na kolej v jednu ráno, město bylo pořád plné lidí. Pod jedním mostem hrálo asi deset Korejců na kytary, na lavičce ještě seděli dva staříčci s lampiónem a drželi se za ruce. Přemýšlím, jestli u nás něco takhle hezky slavíme. Spontánně a venku mezi lidmi. Možná jen ten hokej.

Dalším výborným výsledkem Buddhova narození v pátek 17. je zrušení školy ten den a prodloužení víkendu. Jupí! To se zase něco podnikne:) Buddho všechno nejlepší! 생일 축하해요!