Rozverný výlet do nerozverných míst... Mauthausen&Linec

Správní studenti historie mají zažívat historii tak říkajíc "na vlastní kůži". Proto se jednoho dne skupinka studentů zaštítěna Masarykovými Historiky vydala směr Rakousko do jednoho překrásného města a jednoho velmi ponurého místa.

Mauthausen- tento nechvalně proslulý koncentrační tábor byl budován od srpna 1938 vězni z koncentračního tábora Dachau. Poloha byla zvolena zejména proto, že místo bylo blízko Lince, tedy dopravní křižovatky, a zároveň jeho okolí bylo jen sporadicky osídleno. Tento tábor se stal jedním z nejhorších i v porovnání s ostatními koncentračními tábory a blízký kamenolom se proměnil na poslední zastávku pro nespočet vězňů. Pracovalo se zde v naprosto nelidských podmínkách ( v mrazech -30°C, s minimální stravou a obrovskou zátěží v podobě kusů kamenů, které museli vězni tahat do "schodů smrti". Tyto příkré schody, kdy jednotlivé schody nebyly ani stejně vysoké, se občas stávaly pastí. Vězni, kteří klopýtli, nebo byli surově dozorci shozeni, se svalili ze schodů na zbylé spoluvězně až se celý špalír poskládal jako domino.) Tento koncentrační tábor znali nechvalně dobře i Češi a Slováci. Podle statistik se mezi rokem 1941 a 1945 do Mauthausenu dostalo celkem 7320 Čechů a Slováků, ze kterých zde našlo svou smrt 4473. Jedním z nich byl také kapitán Pavlík, který bojoval v Čajánkových kasárnách a zapojil po té do odbojové organizace Obrana národa. Mezi známými českými věni zde nacházíme Karla Hašlera, Antonína Novotného, pozdějšího prezidenta a 23. října 1942 zde bylo popraveno 252 příbuzných Josefa Valčíka a Jana Kubiše, kteří se podíleli na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Navštívili jsme i plynovou komoru, která jak je vidět vypadá jen jako místnost se sprchou.. před níse na stěně nachází dřevěné obložení, kde chodili vězně fotit-což byla jen lež, aby vězni sami vstoupili na své popraviště. Vzpomínky na tuto tragickou epochu dějin lidstva zde připomínají pomníky padlým, kterých je zde pestrá škála. Paní průvodkyně právě stojí u toho českého, který je jedním z nejvýstižnějších. Mě osobně ale velmi zaujal také pomník ruského generála Dmitrije Michajloviče Karbyševa. Ten byl exemplárně potrestán v roce 1945 za to, že nechtěl spolupracovat. V mrazu se musel svléci spolu s dalšími do naha a tekla na něm proudem ledová voda dokud neumrzl. Tento pomník připomíná právě tuto tragickou smrt. Linec- Celý Mauthausen byl velmi psychicky náročný, proto bylo třeba osvěžit naše těla i duše v malebném městě Linci. Toto hlavní město spolkové republiky Horní Rakousko je třetím největším městem Rakouska vůbec. Založen byl již někdy ve druhém století A.D. během markomanských válek, přičemž nesl název Lentia. Hlavní náměstí - Hauptplatz - je největším náměstím na Dunaji a pyšní se sloupem nejsvětější trojice. Kostel Mariä-Empfängnis Dombyl sice vybudován až na přelomu 19. a 20. století, avšak díky novogotice je velmi působivý zejména svými rozměry - je to největší kostel v Rakousku, který pojme až 20 000 lidí ( zcela neuvěřitelné!). Musím říct, že se mi v Linci opravdu líbilo, i když se člověk jen těžko střepával nepříjemných pocitů z dopoledne a museli jsme to po té brzy zapít. Když se ale do tohoto zajímavého města vydáte, společnost budete mít na úrovni. Pobýval zde Johaness Kepler nebo "náš" Josef Ressel a zemřel zde Alois Hitler otec Adolfa Hitlera, který dostal v hospodě infarkt, když malému Adolfovi byly 4 roky..