Ač je to neuvěřitelné i já občas pracuji! A mám to štěstí, že to co dělám mě opravdu baví:) Přišel tedy 8. květen- státní svátek Den vítězství- a já netrpělivě asi s milion taškama plnýma nesmyslů čekala na své řidiče a autobus naložený gympláky z Kroměříže. V rámci své chaotické povahy byl začátek lehce udýchaný ale naštěstí to vypadalo, že mi tento úvod odpustili:) Učitelky v pohodě, řidiči v pohodě, děcka vzadu bugr- no vše vypadalo v nejlepším pořádku! První mini problém nastal v Calais, kdy Vašek s Pepou zjistili, že jedna pneu je vyfouklá.. no pal to čert vyměnila se a natěstí jsme tunelem fičeli na ostrov.
Před sedmou ráno jsme byli v Londýně a co naplat, byli jsme všichni dost hotoví. London Eye, Big Ben, Trafalgar a rozchod přátelé. Bohužel bylo v neděli téměř vše zavřené a milí studenti z rozchodu zase takovou radost neměli. Pak jsme se "kousek" prošli přes St. Paul´s cathedral až k Toweru, kde jsem vyjimečně šla i dovnitř a alespoň se snažila chytře vypadat, když jsem byla obklopena "mými dětmi".
Večer mě pohled na známou Michelle jen potěšil a v Oxfordu jsme i přes breptání rozdělily dětičky do rodin ke všeobecné spokojenosti.
Moje rodina byla docela milá, i když tam měli-slovy mé maminky- bordel jak v tanku:D a každý den jsem měla maso.. no takže pro mě dosti náročné:) Další den nás čekal po ranní škole Windsor, což bylo v pohodě až na incident cestou do Etonu, kdy se předemnou na zem složil pán a praštil se do hlavy.. Tak jsme volali záchranku, ja mu zastavovala krvácení z hlavy papírovými kapesníčky spolu s černochem od naproti.. no prostě Habrnálová vždy něco extra:D V Etonu v takovém zapadlém krámku jsem si koupila kompletní edici Shakespeara.. kdo mě zná tuší jak nadšená jsem z tohodle byla:)
Další den byl pro mne ale už dost stresující- COTSWOLDS! Nikdy jsem v těch šílených městečcích divných názvů nebyla a proto má nervozita dosáhla dosti kritické hranice.. ale zmáklo se to jako vždy! A bylo krásně:) Bibury je sice malinkaté ale Arlington row je opravdu tak nějako staroanglicky krásná. 
Dala jsem si tam také tradiční anglické jídlo- jak mi řekla paní ve Windsoru- CREAM TEA. Skládá se to z čaje s mlékem /samozřejmě/, malé buchty, jahodového džemu a clotted cream což je smetana konzistence másla. Sladká, tučná, delikátní..
Na programu byl Stratford. V Shakespearově domě udělali nějaké novoty tak jsem se sama nestačila vůbec divit! Video projekce, dobové předměty a průvodkyně vstup zdarma- well done Shakespeare;)
Poslední den v Oxfordu si ho dětičky musely pořádně projít a já se vydala po krásách dalších místních delikates (ano i tento článek by mohl být v sekci Lenka v kuchyni.. ou je..) Zaujal mě PIE MINISTER, kde jsem poobědvala prosím toto:
Je to koláček naplněný hříbky a chřestem na bramborové kaši. Navrch ješoupnutá nějaká hrášková kaše a celé přelité gravy. Vypadá sice jak od Sweneyho Todda ale byl výborný!
